podělím se s vámi o to, jak se zásadně změnil můj pohled na budoucnost mého života.

Sedím v ordinaci lékaře, čekám na preventivní vyšetření a přitom si vychutnávám obzvláště úspěšný rok v nadaci, kterou spravuji. I práce s učiteli a lektory v novém oddělení Školy pro Život se daří. Do týmu přibyli noví skvělí spolupracovníci. Moje žena Naďa se mnou blízce spolupracuje, holkám se dobře daří ve školách, prostě paráda. Do toho vstupuje šokující otázka lékaře: „Tak ten nádor odoperujeme zítra nebo pozítří?“

Nakonec mám operaci za sebou hned druhý den a o týden později opět sedím v ordinace lékaře a očekávám dobré zprávy. Další slova lékaře mě šokují ještě více: „Nastoupíte onkologickou léčbu, ten nádor byl zhoubný a existuje nebezpečí, že se objeví znovu.“

Na takovouto situaci se asi nikdy člověk nemůže dokonale připravit. V jeho hlavě je najednou velký zmatek, v srdci takové zvláštní chvění, člověk ztrácí půdu pod nohama. Stihnu se postarat o holky, než vystudují a budou zabezpečeny pro svůj vlastní život?

Rozhodl jsem se pro půst a věnovat speciální čas čtení a hledání. Ani jsem si nemyslel, že to bude 40 dní. V průběhu tohoto času jsem prožil zvláštní Boží blízkost.

To, co mi na počátku připadalo jako strašné, najednou dostává úplně nový rozměr. O tom, že má člověk omezený vyměření čas svého života, člověk moc často nepřemýšlí. Možná, když je na pohřbu mladého člověka … Každé 3 měsíce procházet zdravotní kontrolou s očekáváním: „Jsem v pořádku, nebo se rakovina vrátila?“

Tato realita se pro mě najednou stává novým darem, jak přemýšlet o životě. Jak dobře využiju ty dny, které ještě mám k dispozici?

Kdyby to moje životní pachtění nebylo součástí něčeho většího, tak by mě zřejmě přepadla absolutní beznaděj. Když mi Bůh dává možnost tvořit malý kousíček toho, co On chce tady na Zemi dělat, osvobozuje mě to a současně dává naději a smysl.

Upřímně mám strach z toho, jak budu zvládat chemoterapii nebo ozařování. Jak to unese moje rodina? Ale vím, že se nemusím bát budoucnosti. Život tady na Zemi je jen první etapa té dlouhé životní cesty. Smrtí se dostanu do nové etapy, a já vím, co v té další bude, a proto se nemusím bát.

Teď zrovna čekám, že se během pár dní dozvím výsledky další kontroly, je to taková zvláštní směs napětí a současně pokoje, který v mém srdci převládá. Protože Ježíš​ Kristus je mým zachránce i Pánem a já jsem v Něm získal věčný život. A tak to nejcennější, co jsem podle mě mohl na Zemi získat, už mám. Každý další den života navíc je skvělý bonus.

Moc bych takový pokoj přál i Tobě! Pokud v těchto věcech zápasíš, budu rád, když mi napíšeš a můžeme o tom diskutovat.